Dějiny slovenského práva II.

Ladislav Vojáček

II.

Ústava z roku 1920

Přijetí ústavy



PNS se stalo ústavodárným



Ústavní výbor
(4 subkomise, předseda dr. Meissner, Jan

Malypetr, dr. Bouček a dr. Weyr)



změna jednacího řádu:
= PNS mohlo jednat i o návrzích svých

výborů

František Weyr

František

Weyr

Postup prací



koncept ústavy a další s ústavou souvisící
osnovy připraveny na MV (prof. Hoetzel a
ministr vnitra A. Švehla)



projednání s představiteli politických stran a
s prezidentem republiky



začátkem prosince 1919 návrhy předloženy
Ústavnímu výboru PNS



v plénu PNS začala diskuse 27. 02. 192O

Vzory a východiska



ústavy USA, Švýcarska, Francie, Prosincová
ústava)



domácí materiály:

• Pantůčkov návrh politického zákona
• Washingtonská deklarace
• návrh dr. Belly a spol. na vypracování ústavy
• návrh dr. Boučka a spol. na vydání ústavního zákona



zákon č. 271/1919 Sb. o změně prozatímní ústavy



Saint-germainská smlouva

Ústavní listina (č. 121/1920 Sb.)



demokratická



unitární
(+ autonomie Podkarpatské Rusi)



vychází z principu jednotného

československého národa



rigidní
(+ výslovně „ústavní zákon“)

Členění a obsah ústavy

A) Preambule
B) Uvozovací zákon
C) Vlastní text

= 6 hlav (134 §)

Hlavy ústavy z roku 1920

1. Všeobecná ustanovení
2. Moc zákonodárná
3. Moc výkonná a vládní
4. Moc soudcovská
5. Práva a svobody, jakož i povinnosti

občanské

6. Ochrana národnostních, náboženských a

rasových menšin

Úvod ústavy (preambule)

= slavnostní politické prohlášení


demokratický charakter



čechoslovakismus

Uvozovací zákon k ústavě



neplatnost zákonů, odporujících ústavě



příslušnost Ústavního soudu



prováděcí zákony nejsou součástí ústavy,
pokud ...



účinnost ústavy + pozbytí účinnosti:
a) všech ustanovení, která jsou s ústavou v
rozporu

b) všech dřívějších ústavních zákonů

Hlavy ústavy z roku 1920

1. Všeobecná ustanovení
2. Moc zákonodárná
3. Moc výkonná a vládní
4. Moc soudcovská
5. Práva a svobody, jakož i povinnosti

občanské

6. Ochrana národnostních, náboženských a

rasových menšin

1. Všeobecná ustanovení



veškerá moc vychází z lidu



demokratická republiky, jejíž hlavou je

volený prezident



území ČSR (změna, nedílnost, Podkarpatská

Rus)



jednotné státní občanství



hlavní město Praha



státní symboly

Podkarpatská Rus



Generální statut (1919, gen. Hennocque)

• vojenská diktatura (do ledna 1922)
• od srpna 1919 doplněna civilní správou

(„administrátor“), 1923 volby do obcí



podle ústavy autonomie

• sněm, zastoupení v NS, guvernér, funkcionáři

pokud možno z místního obyvatelstva



vl. nař. č. 356/1920 Sb.

• guvernér + nekonstituovaná „guberniální rada“



župy (1920 – 4, 1921 – 3, 1926 – 1)

2. Moc zákonodárná



Národní shromáždění (Poslanecká sněmovna a
Senát)



volební právo + poměrné zastoupení



imunita členů NS



usnesení PS platné i přes odpor Senátu



zákon platný i přes prezidentovo veto



výslovně uvedeno, že zanikla zákonodárná činnost
zemských sněmů



Stálý výbor



(„Pětka)

3. Moc výkonná a vládní



Prezident

+ náměstek prezidenta (6 měsíců ...)



Vláda

• ministerstva
• rakouský vzor



(Nejvyšší účetní a kontrolní úřad - už od roku
1919)

a

Antonín Švehla

Milan

Hodža

4. Moc soudcovská



civilní a trestní soudy



obecná úprava

• výkon státními soudy
• jeden Nejvyšší soud
• příslušnost porotních soudů stanoví zákon
• oddělení od správy
• nezávislost a nepřeložitelnost soudců
• obžalovací zásada v trestních věcech
• právo soudce zkoumat platnost nařízení

Soudní organizace



soudy civilní a trestní (1928)

• řádné (okresní, krajské, vrchní, Nejvyšší soud)
• mimořádné a rozhodčí



trestní (kmetské, vojenské, státní, mládeže)



civilní (labské plavební, pojišťovací)



veřejnoprávní soudy

• Ústavní soud
• Nejvyšší správní soud

• Volební soud

5. Práva a svobody, jakož i povinnosti

občanské



klasický výčet
/neuznávání výsad pohlaví, rodu a povolání; osobní

a majetková svoboda; domovní svoboda; svoboda

tisku, shromažďovací a spolčovací právo; petiční

právo; listovní tajemství; svoboda učení a svědomí

(včetně náboženské); svoboda projevu; ochrana

manželství, rodiny a mateřství/



(ú. z. 293/1920 Sb. o ochraně domovní a

osobní svobody a listovního tajemství)



branná povinnost

6. Ochrana národnostních,

náboženských a rasových menšin



podle "malé" Saint-germainské smlouvy:

• rovnost a stejná práva
• rovný přístup k úřadům, hodnostem, povoláním

a živnostem

• volnost používání jazyka
• „značný zlomek“ státních občanů náležejících k

menšinám

• právo na vyučování ve vlastní řeči
• násilné odnárodňování není dovoleno

Národnostní složení (1934)

Zákony navazující na ústavu



122/1920 Sb. jazykový zákon



123/1920 Sb. volby do poslanecké sněmovny



124/1920 Sb. složení a pravomoc senátu



125/1920 Sb. o Volebním soudě



161/1920 Sb. o volbě prezidenta



162/1920 Sb. o Ústavním soudě