GLOBÁLNÍ PROBLÉMY

DNEŠKA

Stanislav Polouček

International School of Management
Prešov, Slovakia

Změny ve světovém

hospodářství



ve 20. století (a předpoklad, že ještě více v 21. století)

stále dynamičtější změny a výrazný pokrok:



vědeckotechnický



sociálně ekonomický



trendy:



vědeckotechnický pokrok



rozpad klasického kolonialismu a

vznik a zánik socialistické

soustavy



integrační a dezintegrační tendence



vzájemná závislost – internacionalizace a globalizace

Vědeckotechnický pokrok



rozvoj společnosti podmíněn rozvojem výrobních faktorů



práce



půda

období rychlejšího či pomalejšího rozvoje,



kapitál

ale i období převratných změn



průmyslové revoluce v 18. a 19. století


přechod od ruční práce ke strojové velkovýrobě



rychlá realizace řady technických vynálezů (parní stroj, využití elektrické
energie, vynález sklízecích strojů, ...)



vědeckotechnická revoluce 20. století


přeměna vědy v bezprostřední výrobní sílu



využití výpočetní a řídící techniky, robotizace, ...

Charakteristické rysy

vědeckotechnického pokroku



ovlivňuje odvětvovou skladbu hospodářství



změna v postavení průmyslu, zemědělství, dopravy, …


dominující postavení zpracovatelského průmyslu v rámci
průmyslové výroby, pokles podílu klasických odvětví



růst významu služeb (terciární sféra) + VV (kvartérní sféra)



vytváření meziodvětvových komplexů x specializace



teritoriální specializace:

hospodářsky vyspělé země x rozvojové

země



horizontální a vertikální integrace výroby



roste úloha nadnárodních korporací



využíváním výsledků vědeckotechnického pokroku



procesem fúzí a akvizic



deregulace a globalizace

Rozpad klasického

kolonialismu



rozpad koloniálních říší začal po skončení 2. světové války



nezávislost získala např. Indie, ...



přelomovým rokem se stal rok 1960 – rok Afriky



pokračuje až do současnosti – pomalejším tempem (např. Namibie 1990)



kolonialismus ovlivňoval strukturu hospodářství
kolonií i koloniálních mocností

jeden z projevů bipolární konfigurace světa

Vznik a zánik socialistické

soustavy (1)



vznik po 2. světové válce

myšlenka socialismu, založená na společenském vlastnictví



nebyla všemi po celou dobu přijímána



Maďarsko v 50. letech (zastaveno vojenskou intervencí 1956)



Československo v 60. letech
(zastaveno vojenskou intervencí 1968)

 1962-1963 počátek ekonomických reforem
 Ota Šik, „třetí“ cesta



Maďarsko reformní balík od 1. ledna 1968

Vznik a zánik socialistické

soustavy



socialistické státy jako celek měly významný podíl

na

světové populaci, konvenčním průmyslovém a
především vojenském potenciálu

po 2. světové válce zbrojení

negativně

ovlivnilo světové

hospodářství



oddělení Východu a Západu

další z projevů bipolární konfigurace světa

Internacionalizace, globalizace,

integrace a dezintegrace



internacionalizace



globalizace



integrace a dezintegrace



růst významu finančního sektoru

Institucionalizace



součást nadstavby, potvrzuje a formalizuje

regionální či globální charakter

aktivit společnosti



mezinárodní hospodářské organizace


OSN



OECD



WTO (GATT)



MMF a WB



EBRD



EU a EMU