PENÍZE A FINAČNÍ SYSTÉM

Stanislav Polouček

Slezská universita

Obchodně podnikatelská fakulta

Karviná

FUNKCE PENĚZ

 prostředek směny

(medium of exchange)

 účetní (počítací, zúčtovací) jednotka

(unit of account)

 uchovatel hodot (store of value)

FORMY PENĚZ

 zbožové peníze (commodity money)

 neplnohodnotné peníze (fiat money) s

nuceným oběhem

• papírové peníze kryté zlatem a za zlato

směnitelné

• bankovky a státovky
• hotové peníze a depozitní peníze

Grashamův zákon (ve výkladu Ch. Gida)

„V každé zemi, kde jsou v oběhu dvě zákonné
mince, vypuzuje vždy špatná mince dobrou.“

 jsou-li v oběhu
souběžně

 otřené mince

s mincemi novými

 znehodnocené

papírové peníze

s penězi kovovými
 lehké mince
s mincemi těžkými

špatná

mince

dobrá

mince

zůstává v oběhu

mizí:

 tezaurací

 platbami

do zahraničí

 prodejem

na váhu

Měnová báze a peněžní zásoba

MĚNOVÁ BÁZE = OBĚŽIVO + REZERVY

(monetary base = currency + reserves)

papírové peníze a mince

(vydané centrální bankou)

část emitovaných peněz a

mincí zůstává

v trezorech centrální banky i

komerčních

bank jako rezervy, součástí

rezerv jsou

také vklady bank u centrální

banky

x

PENĚŽNÍ ZÁSOBA

hotovost (cash)

papírové peníze a mince v držbě

nebankovních

institucí + depozita +

další aktiva

Money and near money in the UK
(May 1986, ₤ billion)

Cash in circulation

12,8

Banks‚ till money and deposits with Bank of England

1,9

Wide monetary base M

0

14,7

Cash in circulation

12,8

Sight deposits (non-interest-bearing)

23,0

Sight deposits (interest-bearing)

29,0

Money supply M

1

64,8

+ UK private sector sterling time deposits

71,8

Money supply ₤M

3

136,6

+ UK private sector deposits in other currencies

21,1

Money supply M

3

157,7

₤M

3

136,6

- deposits of over 2 years maturity

- 2,1

+ money market instruments

2,7

+ savings institutions deposits and securities

95,6

+ cerfiticates of tax deposits

3,2

+ shares and deposites with building societes

16,0

Private sector liquidity PSL

2

252,0

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

73

78

83

88

93

USA
Japonsko
Německo
Británie

Podíl oběživa na HDP v některých zemích

(oběživo v % HDP, 1973-1993)

Průměrný a mezní peněžní multiplikátor

M

ΔM

m = ------

m* = -------

B

ΔB

kde M ………

peněžní zásoba,

ΔM ……….

přírůstek peněžní zásoby,

B

………

měová báze,

ΔB ………..

přírůstek měnové báze.

UKAZATELE PENĚŽNÍ ZÁSOBY

(1)

 klasifikace na základně likvidity
M

1 = oběživo + depozita na požádání = na viděnou

(demand = sight deposits)

- nejlikvidnější aktiva

patří do M

2

běžné účty neúročené x úročené

NOW účty

+ ATS účty

(Negotiable Order of

Withdrawal Accounts

+ Automatic Transfer

Service Accounts)

UKAZATELE PENĚŽNÍ ZÁSOBY

(2)



M

2 (M1 + termínová depozita) (time

deposits)

• depozita na účtech úspor
• overnight repurchase agreements, overnight Eurodollars
• money market mutual funds
• money market deposit accounts

–

quasi peníze, „téměř” peníze(near

money)

dynamický růst v poválečném období,

ale i od počátku 19.

století

Vymezení veličiny M

2

v České republice



M

1, tj.

 hotovost
 vklady na

viděnou

 quasi peníze, tj.

 termínová

depozita

 úsporová

depozita

 depozita

v

cizích měnách



graf Agregáty peněžní zásoby (podle Bundesbanky)

Struktura peněžního agregátu M

2 v České republice

(prosinec 1999, v %)

51

12

12

25

termínov ané korunov é v klady

oběživo

vklady v cizí měně

netermínov ané korunov é v klady

UKAZATELE PENĚŽNÍ ZÁSOBY

(3)



M

3 (M2 + další likvidní aktiva)

různý přístup v různých

zemích

 USA

M

3 zahrnuje:



termínová depozita nad 100 000 USD



term repurchase agreements

AGREGÁTY PENĚŽNÍ ZÁSOBY,
POUŽÍVANÉ BUNDESBANKOU

 M

1 = oběživo a vklady na viděnou

 M

2 = M1 + termínové vklady

na dobu kratší než 4 roky

 M

3 = M2+ depozita

s

výpovědní lhůtou

bez money market funds

The Economist, 2006, November 11, s. 113.

Význam jednotlivých ukazatelů

peněžní zásoby

 výhody a nevýhody

užších a širších ukazatelů peněžní

zásoby

vývoj ukazatelů peněžní zásoby může být
paralelní, ale i protikladný

vliv změn úrokových sazeb, jejich vliv na různé druhy
depozit (depozita na požádání jsou úrokově vysoce
elastická, tj. růst úrokových sazeb vede k růstu M

1)

Vývoj peněžních agregátů v České republice

(31.5.1992-31.5.1993, index proti stejnému období minulého roku - odhad)

Komerční banky a tvorba peněz

 ve středověku zlatníci a klenotníci



zárodky rezervního bankovnictví

s

částečným krytím bankovek

 depozitní multiplikátor

Bankovní systém

centrální (emisní) banka a komerční banky

(two-tier banking system)

– v Československu od ledna 1990

(Maďarsko 1987, Polsko 1989, Bulharsko a

Rumunsko 1990)

 od 1.1. 1990: zákon o Státní bance Československé



guvernér a bankovní rada



nezávislost centrální banky

 od 1.1. 1990 zákon o bankách a spořitelnách
 zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance

+ zákon č. 21/1992Sb., o

bankách

Vztah centrální banky a komerčních bank

centrální banka pmr

komerční

banka

komerční

banka

komerční

banka komerční

banka

Multiplikační efekt depozit

banky

běžné vklady

(CZK)

rezervy (CZK)

banka 1

100 000

20 000

Multiplikační efekt depozit

banky

běžné vklady

(CZK)

rezervy (CZK)

banka 1

100 000

20 000

banka 2

80 000

16 000

Multiplikační efekt depozit

banky

běžné vklady

(CZK)

rezervy (CZK)

banka 1

100 000

20 000

banka 2

80 000

16 000

banka 3

64 000

12 800

banka 4

51 200

10 240

banka 5

40 960

8 192

banka 6

32 768

6 554

δM = CZK 100 000 + CZK 80 000 +

CZK 64 000 + CZK 51 200 +
CZK 40 960 + … =

= CZK 100 000 (1 + 0,8 + 0,64 +

0,512 + 0,4096 + …) =

= CZK 100 000 (1 + 0,8 + 0,82 + 0,83 + …) =

1

= CZK 100 000 --------- = CZK 500 000

1 - 0,8

Celkový a dodatečný přírůstek

depozit

 δM = σ * D

δM … celkový přírůstek depozit

 D

d = δM - D =

= σ * D - D = D (σ - 1)

D

d … dodatečný přírůstek depozit

KVANTITATIVNÍ TEORIE PENĚZ

 vznik v 16. století, řada variant

(J. Bodin, J. Lock, D. Hume, D. Ricardo)

 transakční varianta I. Fishera

M x V = P x T

 cambridgeská varianta A. Marshalla

M = k x P x y

Různé formulace

kvantitativní teorie peněz

1. ceny rostou

v určité proporci

k růstu

množství peněz

2. růst cen není

proporcionální

růstu množství peněz

6. jediným výsledkem

zvětšení množství

peněz je snížení

jejich hodnoty

4. růst množství peněz
je příčinou jakéhokoliv
celkového zvýšení cen

3. zvýšení množství
peněz může být
příčinou růstu cen

5. růst množství peněz je
vždy příčinou a nikdy
následkem změn cen

Ricardova kvantitativní teorie peněz

v zahraničním obchodě (1)

nedostatek zlata

v oběhu

přebytek zlata

v oběhu

Ricardova kvantitativní teorie peněz

v zahraničním obchodě (2)

růst ceny zlata
a snížení cen

nedostatek zlata

v oběhu

pokles ceny zlata

a růst cen

přebytek zlata

v oběhu

Ricardova kvantitativní teorie peněz

v zahraničním obchodě (3)

růst ceny zlata
a snížení cen

nedostatek zlata

v oběhu

snížení exportu
a zvýšení importu

snížení importu

a zvýšení exportu

pokles ceny zlata

a růst cen

přebytek zlata

v oběhu

Ricardova kvantitativní teorie peněz

v zahraničním obchodě (4)

deficit běžného účtu

platební bilance

spojený

s exportem zlata

růst ceny zlata
a snížení cen

nedostatek zlata

v oběhu

snížení exportu
a zvýšení importu

snížení importu

a zvýšení exportu

pokles ceny zlata

a růst cen

přebytek běžného
účtu platební bilance
spojený s dovozem
zlata

přebytek zlata

v oběhu

Charakteristické rysy Ricardovy

kvantitativní teorie peněz

 absolutizuje funkci peněz jako oběživa
 nerozlišuje mezi plnohodnotnými penězi

a

peněžními známkami

 předpokládá, že v oběhu může být

libovolné množství kovových peněz

 přenáší zákony oběhu papírových peněz

na oběh peněz kovových

 uvažuje o množství a hodnotě obíhajících

peněz z hlediska mezinárodního oběhu

drahých kovů

RYCHLOST OBĚHU PENĚZ

(velocity of money)

 důchodová

x

transakční

rychlost oběhu peněz

 stabilita rychlosti oběhu peněz

Rychlost oběhu peněz Německu* a v USA**
(1970-1992; * HDP/oběživo (M

3); ** HDP/oběživo (M3)

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1

1970

1975

1980

1985

1990

MONETARISTICKÁ VARIANTA
KVANTITATIVNÍ TEORIE PENĚZ

(1)

 M. Friedman vychází z důchodové
verze kvantitativní teorie peněz

a doplňuje ji o keynesiánskou teorii

preference likvidity

 důsledně rozlišuje

nominální a reálné veličiny

 bere v úvahu očekávání

rozlišuje krátkodobé a dlouhodobé důsledky změn cen

MONETARISTICKÁ VARIANTA
KVANTITATIVNÍ TEORIE PENĚZ

(2)

 kvantitativní teorie peněz je

teorií poptávky po penězích

poptávka po penězích je stabilní,

protože závisí na permanentním

důchodu

 nabídka peněz je exogenní veličina

určovaná centrální bankou

 třeba dlouhodobě stabilní nabídku peněz

3-5 % odpovídajících růstu ekonomiky, resp. HDP

MONETARISTICKÉ

POJETÍ INFLACE

příčinou je rychlejší růst nabídky peněz

než je růst poptávky po penězích

 inflace:



otevřená



potlačovaná



přerušovaná



stálá

 inflace z hlediska

očekávání



adaptivních



racionálních

 inflace



anticipovaná



neanticipovaná

Vztah mezi základními veličinami ekonomického systému podle J.M. Keynese

peněžní
zásoba

úroková
míra

podněty
k investicím

objem
investic

objem národního
důchodu a výše
zaměstnanosti

inflace

ČASOVÉ ZPOŽDĚNÍ (lag)

 doba, než se změna výchozí veličiny (např.

úrokové sazby) odrazí ve změně
požadované veličiny (HDP)

 empirické výzkumy (M. Friedman)

zpoždění ve vzestupné fázi cyklu

5-

21 měsíců

a v sestupné fázi cyklu

13-24 měsíců